Přes restaurační halas nebylo vrnění mobilu skoro slyšet. Tomáš, který po několika měsících poctivě strávených s rodinou zatoužil po jednom jediném večeru s přáteli a na dnešní večer si doma dva týdny předem domluvil volno, se podíval na displej mobilu a vzdychl. Má to vzít? Vzal.
"Ahoj, chtěla jsem ti jen říct, že tady po zdi proběhl pavouk."
"Hmmm," poznamenal Tomáš. "A kde je teď?"
"Zaběhl za knihovnu."
"A jak ti můžu pomoct?"
"Kdybys přišel a vytáh ho, byla bych ti moc vděčná."
"Miláčku, mám to k tobě hodinu a půl cesty."
"Nevadí, já budu ještě vzhůru."
"Mám tu kamarády."
"Hmmm." řekla tentokrát ona.
Za dest minut se telefon ozval znovu."
"Ahoj, chtěla jsem ti jen říct, že malá je dneska podivně neklidná."
"Cože, ona ještě nepí?"
"Spí, ale je nějak neklidná."
"A co můžu udělat?"
"Možná kdybys přijel, uklidnila by se."
"A jak se projevuje, že je neklidná?"
"Převaluje se."
"Převaluje se přece každý den."
"Ale dnes se převaluje nějak víc. Kdybys přijel, viděl bys to."
"Za hodinu to tady rozpustíme a přijedu."
"Hmmm."
Dalších deset minut a další telefonát. Známé číslo.
"Ahoj, chtěla jsem ti jen říct, že tady začalo hrozně pršet."
"Opravdu?"
"Co tady bydlím, ještě tak příšerně nepršelo. Přijedeš?"
"Co tam budu platný proti dešti?"
"Okna jsou celá mokrá."
"Zevnitř?"
"Zvenku."
"To se při dešti někdy stává."
"Ale prší nějak moc. Co když okna přívaly vody nevydrží? Co si tady pak s malou sama počnu?"
"Nebydlíme přece v Titaniku, ale v osmém patře. Než přijedu, přestane, neboj se. Stejně jsme chtěli mýt okna, ne?"
"Hmmm."
"Kdo ti to pořád volá?" zeptal se Tomáše zvědavý kamarád.
"Ale nic, pracovní věci a tak."
"Hele, že už tě shání ta tvoje, co?"
"Prosím tě, Milena není tvoje Káča. Ví přece, že jsem tady, proč by mi volala?" I Petr kdysi zapřel Krista.
A Tomáš nasedl do metra a probíral si v hlavě, proč se Milena tak zoufale snaží dostat ho v tenhle výjimečný den zase jenom domů a odkdy se bojí pavouků. A Milena v jejich bytě zatím zvažovala, proč není Tomáš s nimi, když obě bez něho mají ten divný pocit nejistoty, a jestli byly mezi Tomášovými kamarády i nějaké kamarádky.
Když se Tomáš vrátil, obě spaly. Do jejich bytu v osmém patře nakukovaly hvězdy, po dešti ani památky. Pohladil je po vlasech a šel se podívat, jestli je ten vymyšlený pavouk stále ještě za knihovnou.
Ale no tak, tohle se přece nedělá. Taková přehnaná kontrola dokáže hezký vztah pěkně zašmodrchat.
OdpovědětVymazatTohle je "based on a true story" - na motivy příběhu jednoho asi ze tří tehdejších čtenářů mého blogu :-).
Vymazat